Únor v Plzni aneb období tradic
Zimní měsíce v Plzni patří hodování a starým, skoro zapomenutým, tradicím. Je to období plné zabijaček, masopustních průvodů, karnevalů a plesů. Pivovary začínají vařit své velikonoční speciály, které budou během velikonočního půstu zrát. Jak to v tomto období vypadá v Plzni a s jakými tradicemi se zde můžete při vaší návštěvě setkat?
Tradiční masopust s pálením Bakchuse
Tradiční masopusty se dříve konaly téměř v každé z menších obcí okolo Plzně, které se postupně staly její součástí jako třeba Bolevec, Černice či Radčice. Jednalo se o 3 dny bujarých oslav, které předcházely Popeleční středě. Ta ohlašovala 40denní období půstu před Velikonocemi. V posledních letech se tyto oslavy vrací zpět i do měst. V letošním roce se o tom můžete přesvědčit například při Masopustu na statku U Matoušů na Bolevecké návsi 10. února. Obnovená tradice přinese nejen průvod masek, ale také jarmark, dětské dílny, folklorní vystoupení a samozřejmě zabijačkové speciality, které k masopustu patří.
Na Bolevci se těmto dnům dříve říkalo „bláznovy dny“ a je pravdou, že takový masopustní průvod je někdy opravdu bláznivý. Tradiční masopustní průvod v letošním roce potkáte i v centru města. V úterý 13. února ho pořádá plzeňský lidový soubor Mladina v rámci doprovodného programu festivalu Smetanovské dny. Masky se vydají z centra města od Branky za radními na radnici pro povolení masopust pořádat a poté vyrazí k řece Radbuze, kde slavnostně vhodí do řeky zapáleného Bakchuse. Bakchus se stal symbolem opilství a obžerství. Zapálením jeho figury a následným vhozením do řeky se město těchto neřestí zbavuje, aby v následujícím roce dobře prosperovalo.
Vyhánění zimy a topení Morany
Zimu v Plzni symbolicky ukončí pod taktovkou plzeňské zoo maškarní průvod, který se z Vinic přes statek Lüftnerka a Kalikovský mlýn vydá až do centra města. V neděli 3. března si tu připomenete různé skoro zapomenuté tradice, jako například vynášení a topení Morany nebo setnutí hlavy línému slaměnému kohoutovi. Vynášení Morany je prastarý očistný rituál, jehož smyslem je rozloučit se nejen se zimou, ale i se vším trápením a stresem, které nás sužují. Smrtku, která měla v minulosti různá jména, bylo třeba nést celou vsí, aby do sebe nasála všechen chlad, úzkost, strach a obavy. Poté se podobizna Morany, jak se jí říká v Plzni, zapálila a nejlépe ještě i utopila.
Tradiční zabijačkové hody
Období před Popeleční středou je obdobím zabijaček. Zabijačky patří k zimním měsícům již od nepaměti a důvod je prostý. Maso mohli lidé v mrazivém počasí mnohem lépe zpracovat a uchovávat. Pochoutky jako jelita, jitrnice, tlačenku, ovar a prejt se vydejte v Plzni ochutnat 10. února do Habrmannova parku anebo do Lokálu pod Divadlem. Zajít můžete také na zabijačkové hody do Sokolovny Bolevec. Netradiční streetfoodové zabijačkové hody chystají už 3. února v podniku Zlatá kráva Bandaska. Na masopustní hody ve Farmaparku u Toma můžete vyrazit i s dětmi v sobotu 17. února. V pivovaru zabijačku plánují na 9. března.
Zimní pivní tradice
Možná si většina z nás myslí, že pivo patří hlavně k letním měsícům, kdy nás sklenice oroseného zlatavého moku zchladí v horkých dnech, ale pivo patří rozhodně i k zimě. Zabijačka bez piva je jako zabijačka bez jitrnic. Pivo je také nápoj, který je dovolen i v období půstu. Již v 17. století si mniši v klášterech obzvláště silným pivem přezdívaným tekutý chléb anebo postní pivo dodávali sílu, energii, a hlavně živiny při půstu. Povolenku toto pivo pít během půstu dostali od samotného papeže. Je zajímavé, že zrovna pro papeže vaří tradičně každý rok v únoru požehnané pivo pivovar Plzeňský Prazdroj.
Pokud rádi ochutnáváte zajímavá piva, určitě dorazte 1. a 2. března na festival malých pivovarů Brūstok, který se bude tradičně konat v DEPO2015. Ochutnáte piva od více než dvou desítek minipivovarů a určitě si najdete to své, dostatečně výživné pivo na období půstu.
