Z města ven: Do lesů kolem Kokotských rybníků

S naším pravidelným seriálem Z města ven se tentokrát vypravíme skutečně až za hranice Plzně. Ale nebojte, nevzdálíme se příliš. Jen tolik, abychom si prošli naučnou stezku vedoucí po stopách zaniklé obce Kokotsko, podél rybníků a pramene netradičních jmen až do Nové Huti a Dýšiny, kde si můžete zasportovat, dobře se najíst a ještě u toho poznat zdejší chráněnou památkovou zónu. Nouze nebude ani o výhledy do krajiny a zajímavé příběhy.

 

 



Vycházíme z Klabavy

Začátkem naší cesty bude Klabava. Malebná obec vzdálená asi 12 kilometrů od Plzně je snadno dostupná autem i vlakem. A pokud se vydáte na výlet po kolejích, můžete hned kousek od nádraží navštívit zříceninu strážního hrádku Starý zámek. Ten ve středověku plnil úlohu kontrolního bodu pro dohled nad prací ve zdejších dolech. Dnes je spíše místem, odkud lze shlížet na hlavní železniční tah spojující krajskou metropoli s Prahou. Dominantou Klabavy je vodní nádrž, my se ale vydáme do nedalekých lesů, kde se budeme držet zelené turistické značky. Čeká nás trochu šlapání, ale cesta klidným lesem se asi po 3,5 kilometrech odmění prvním z turistických lákadel Kokotska.

Kde se vzaly Kokotské rybníky

Název této oblasti je dědictvím doby, kdy byly zdejší lesy plné bažin a močálů, z nichž vystupovaly zvláštní skalnaté útvary evokující kohoutí hřebínky. Vesnice Kokotsko proto získala své pojmenování dle staročeského označení pro tyto opeřence. A zatímco místní osídlení je již po staletí zaniklé, dvojice rybníků zůstává. Horní i Dolní kokotský rybník jsou místem koncentrace vodních živočichů. Ty lze pozorovat z nedalekého přístřešku, pod kterým můžete i posvačit. Zároveň je to také ideální bod pro napojení se na okružní naučnou stezku, která vede turisty taji zdejšího polesí. Vydáme se po ní i my vstříc nejvyššímu vrcholu se zajímavým příběhem.

Od pověsti o pekelníkovi ke studánce netradičního jména

Jak se budete blížit k Ostrému kameni, určitě vás napadne, kde se vzal tak velký skalní útvar na jeho vrcholu. Podle pověsti v tom mělo prsty peklo. Kámen sem totiž na přání jakéhosi sedláka měl donést čert. V sázce byla i sedlákova duše, ale nakonec vše dobře dopadlo a od těch dob se kámen tyčí přesně tam, kde jej pekelník zanechal. Ze zhruba 470 metrů vysokého vrcholu se postupně vydáme směrem do údolí. Byla by škoda minout studánku, jejíž slabý pramen a rytmické šplouchání dalo místním závdavek k jejímu pojmenování. Pramen Čůráček se tak stal nejen vodním zdrojem, ale také putovním místem se stále pitnou vodou. Pokračujeme dále až do Nové Huti.

Vznik zahradního města a tip na koupaliště

Naučná stezka nás přivádí zpět do obydlené oblasti, kde si každý turista musí všimnout, jak svým charakterem připomíná spíše vilovou čtvrť než vesničku. A skutečně, v okolí Paškova parku v srdci Nové Huti byly na přelomu 19. a 20. století vystavěny reprezentativní vily, kam za letní rekreací jezdila řada známých jmen své doby. Stavitel Josef Pašek, autor většiny místních domů, zanechal řadu úspěšných realizací i v plzeňské vilové oblasti Bezovka a podařilo se mu sem přenést skutečně unikátního genia loci. A o tom, že byla Nová Huť výstavním sídlem svědčí i fakt, že zde po dlouhá léta fungovaly sluneční lázně na říčce Klabavě. I dnes je tu možnost se osvěžit, a to sice na nedalekém přírodním koupališti s občerstvením. My ale vyrážíme dál, směrem do Dýšiny.

Pumptrack, golf a zasloužený oběd

Před železničním mostem se dáme doleva a po pár metrech na nás čeká pumptracková dráha s dětským hřištěm a venkovní posilovnou. Další zajímavostí jsou nedaleká golfová hřiště. Pohled z odpališť na perfektně upravené greeny má něco do sebe. A přímo v areálu golfového resortu se lze navíc skvěle najíst. Restaurace Greensgate je stylovým zastavením na už tak dlouhém výletě, který však spěje do svého zdárného cíle. Po obědě se vydáme zpět směrem do obce Dýšina, kde na nás čeká poslední zastávka výletu.

Vzhůru do cíle, do Dýšiny

Cesta obcí nás postupně přivádí až do jejího centra. A pozorný pozorovatel si musí zákonitě povšimnout zdejšího unikátního souboru selských staveb, které řadí Dýšinu na seznam obcí s chráněnou vesnickou památkovou zónou. Stavební dědictví se zde potkává se současnou gastronomií a kulturou v multifunkčním prostoru kavárny Dvoreček, kam můžete zaskočit na něco dobrého. A stranou v Dýšině nezůstávají ani dějiny celé naší země. Válečná léta připomíná bronzová socha generála George Pattona před zdejší základní školou a pomník padlých v obou světových válkách. Od něj už je na dohled dvojice věží v průčelí barokně přestavěného kostela Nejsvětější Trojice a sv. Šimona a Judy, který obklopuje rozlehlý hřbitov. Zpět do Plzně se můžete vydat linkovým autobusem z náměstí Míru.