Maličkosti, které byste neměli v Plzni minout

Plzeňské pivo se proslavilo po celém světě. Historické centrum s nejvyšší kostelní věží v Česku, kontroverzními zlatými kašnami, které dodnes budí vášně, a pátou největší synagogou na světě si projde většina turistů. Statisíce návštěvníků ročně míří i do plzeňské zoo a na další místa. Ale pak je tady pár drobností, pár malých kousků mozaiky, které sice nepatří mezi největší turistická lákadla, ale minimálně vám vykouzlí úsměv na tváři anebo ve vás probudí ten hřejivý pocit, že jste objevili něco, co většině ostatních pospíchajících návštěvníků zůstává skryto.



Murály a sgrafita Mikoláše Alše

Graffiti a sgrafita toho možná až zas tak moc společného nemají, s murály, tedy velkoplošnými nástěnnými malbami, už je to věc jiná. Několik zajímavých jich v Plzni vzniklo během uplynulých ročníků festivalu Wallz, například spící chlapec na pavlačovém domě v Jateční ulici (mapa) anebo murál Sucho na fasádě rohu ulic U Radbuzy a Černická (mapa). Těžko říct, jak by se Mikoláš Aleš díval na své současníky. On sám přímo na lešení nikdy nepracoval. Jeho návrhy ožívaly pod rukama zručných spolupracovníků. Pokud se budete procházet plzeňským historickým centrem, dívejte se i po fasádách místních domů. Právě Mikoláš Aleš je autorem více než desítky sgrafit, které zdobí domy v historickém centru a jeho nejbližším okolí.

Trnkovo dioráma z československé expozice na světové výstavě 1939

Vzácný exponát získalo do své sbírky plzeňské Muzeum loutek. Je zde k vidění dioráma Svatba u Broučků, které světoznámý výtvarník a loutkář Jiří Trnka vytvořil pro československou expozici na světové výstavě v New Yorku v roce 1939. Nad nádhernou precizní prací, zručností a výtvarným talentem jednoho z nejslavnějších plzeňských rodáků se vám bude tajit dech. Muzeum loutek je otevřené každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Andělíčkové jako čůrající chlapeček v Bruselu

Všichni Plzeňáci vědí, že pokud si potřebují pojistit trochu toho štěstí, pomůže jim andělíček na zadní mříži katedrály sv. Bartoloměje. Stačí si na něj sáhnout a něco si přát. Ten, který plní přání, je jeden a snadno ho poznáte. Těch obyčejných je mnohem víc. A i když nefungují jako talisman, rozhodně stojí za povšimnutí. Při zvláštních příležitostech se totiž, podobně jako čůrající chlapeček v Bruselu, tematicky oblékají. Začalo to zimními čepicemi a šálami, pokračovalo rouškami a mašličkami v ukrajinských barvách. Při posledních volbách se andělíčci převlékli do flanelu… Muzeum jejich šatiček v Plzni prozatím nemáme.

Křižíkova oblouková lampa v Západočeském muzeu

Posvítit si na budoucnost, nebo spíš možná na minulosti v případě Františka Křižíka, můžete v Západočeském muzeu. Funkční originál jeho obloukové lampy je umístěn v hale hlavní budovy muzea v Kopeckého sadech. Slavný vynálezce v Plzni řadu let působil a stál u zrodu místní hromadné dopravy. S rozvojem patentu jeho vylepšené obloukové lampy mu výrazně pomohla zakázka u tehdejšího majitele plzeňské papírny. První elektrické osvětlení do soukromého domu si od čes­kého Edisona objednal Emil Škoda.

No a nemůže chybět slavný…páternoster

Oběžné výtahy s nepřetržitým řetězem kabin se pomalu stávají raritou. Zájem o neobvyklé svezení každopádně v posledních letech stoupá spolu se sledujícími pořadu Honest Guide Janka Rubeše a Honzy Mikulky, kteří vrátili zašlou slávu pražským páternosterům. V Plzni se jeden originál dochoval v budově technických úřadů ve Škroupově ulici (mapa). Pokud půjdete kolem v úřední hodiny, můžete ho vyzkoušet.