Městská tour kolem zajímavých soch

Máte rádi umění a architekturu a chybí vám prohlídky krásných interiérů, výstavy a umělecká představení? Vydejte se s námi po stopách drobného umění, kterému v „běžném provozu“ nevěnujeme tolik pozornosti. Které kousky jsou podle nás ty nejzajímavější?



Sochy těch nejvýznamnějších

Historické centrum Plzně je v místech původních městských hradeb a vodního příkopu ze tří čtvrtin obklopeno sady. Lákají k zastavení i odpočinku a jmenují se po samých významných persónách, které tu najdeme v nadživotní velikosti. Smetanovy sady, Kopeckého sady, Šafaříkovy sady a Křižíkovy sady.

Josef František Smetana byl významný přírodopisec a astronom, Martin Kopecký zase významný plzeňský purkmistr. Šafaříka v Šafaříkových sadech nenajdeme, ale pomník Františka Křižíka, vynálezce obloukové lampy, v Křižíkových sadech nechybí. U Velkého divadla Josefa Kajetána Tyla najdeme sochu Tyla a není bez zajímavosti, že svým obličejem směřuje k vinárně, což se za minulého režimu hlavám pomazaným (ne namazaným) nelíbilo, a tak ho lehce pootočili. Kam vyrazit dál? Významných osobností, které v Plzni působili a sochami se nám připomínají, je plno.

Hravé umění

Loutkářství má v Plzni dlouhou tradici, což připomínají také Spejbl s Hurvínkem, kteří mají v Plzni od loňského roku už dvě své sochy. K bronzové soše, která od roku 2002 zdobí Šafaříkovy sady, vloni přibylo dílo ze stejného materiálu od česko-kanadské sochařky Ley Vivot. Jako o život tohle dílo hlídá katedrálu sv. Bartoloměje na náměstí Republiky, ke které vzhlíží, a těší se velké pozornosti zejména od dětí a jejich rodičů s připravenými fotoaparáty.

Hodně zájmu si vysloužil také růžový zajíc Adama Trbušky na sídlišti Lochotín, který je nejen růžový, ale taky pořádně hladový. V tlapě totiž drží postavu bez hlavy, což dodnes budí velké vášně. Těm útlocitnějším rodičům doporučujeme vydat se do Mlýnské strouhy, kde si jejich ratolesti mohou užít kopec zábavy na barevných „hlavách“. Novodobé barevné sochy od Terezy Adamcové a Pavla Pražáka zde připomínají umění Salvátora Dálího a děti evidentně dost baví.

Umění v DEPO2015

V kreativní zóně DEPO2015 je umístěno hodně velmi zajímavých soch a instalací od současných umělců, i několik kousků z doby nedávno minulé. Například dívka s kyticí ze zlaceného laminátu od Zdeňka Jílka, pomník z tepané mědi Dělnická soudržnost nebo ikonický znak Škoda z areálu plzeňské škodovky. Nejvýraznějším dílem na nádvoří depa je bezpochyby Háčkovaná věž, socha Čestmíra Sušky vyrobená z vyřazených ocelových nádrží, na kterou si můžete vystoupat a kochat se pohledem do dáli.

O pozornost s věží ale soutěží nová 6,5m vysoká instalace I tube hravého umělce Bena Tolara, která vznikla z ocelových van. Van na koupání, čtete správně! Na Bena Tolara jsme si vzpomněli v souvislosti i se sochou u budovy Nového divadla. Betonový oblázek, který prostranství před divadlem zkrášluje už od roku 2014, kdy bylo divadlo dokončeno, vtipně zabalil a přetvořil v obří lesklý bonbonek. Pilsen Suprise, jak se tahle laskomina jmenovala, bavila kolemjdoucí jen dočasně v roce 2018, ale oblázek tam stojí dodnes. Jděte ho omrknout i rozbalený.

Umění budící vášně

Náměstí Republiky v roce 2010 rozsvítily nové „zlaté“ kašny. Moderní kašny podle návrhu Ondřeje Císlera stojí v místech, kde dříve stávaly kašny původní. Do nádrží z černé čínské žuly mimo zimní období padá voda z pozlacených chrličů, které symbolizují anděla, chrtici a velblouda, tedy ikonické motivy z plzeňského znaku. Někteří obyvatelé Plzně si na ně dodnes nezvykli, jiní na ně nedají dopustit.

A co v Plzni máme, co jinde ne? Za zmínku určitě stojí i sochy Stalina a Lenina a také Entropa, originální plastika Davida Černého z roku 2009, která vznikla při příležitosti předsednictví ČR v EU. Kontroverzní Entropy, původně instalované v Bruselu, se „ujala“ plzeňská Techmania. A už jste slyšeli o pískovcové soše Stalina, která stála mezi lety 1953-1962 na Anglickém nábřeží? Dílo Josefa Malejovského se na původním místě dlouho neohřálo, ale ze světa nezmizelo. Dnes ho najdete v Air Park muzeu Zruč.