Plaská barokní krajina: vydejte se z Plzně na putování po stopách cisterciáků

Plasko si většina návštěvníků spojuje především s jedinečnou barokní architekturou Jana Blažeje Santiniho Aichela. Jeho stavby patří k vrcholům českého baroka a právem přitahují pozornost. Skutečný charakter tohoto místa se ale neukrývá jen v samotném klášterním areálu. Stačí vyrazit za jeho zdi a otevře se vám krajina, kterou cisterciáci po staletí vědomě utvářeli. Čekají vás staré poutní cesty, výhledy do údolí, Santiniho architektura i méně známá místa jako Hubenov nebo Mladotice.

Řád cisterciáků usiloval o soběstačnost a tomu přizpůsoboval i okolní prostředí. Zakládal rybníky, vymezoval pole a louky, budoval hospodářské dvory i cesty, které jednotlivé části panství propojovaly. Vznikla tak harmonická krajina, která měla sloužit nejen tehdejším obyvatelům kláštera, ale i dalším generacím. Dnes nabízí ideální prostor pro klidné rozjímání i aktivní pohyb v přírodě.

Stará plaská cesta

Jednou z nejpřirozenějších cest, jak tuto krajinu poznat, je vydat se po Staré plaské cestě. Tato historická poutní stezka, dnes značená červenou turistickou značkou, vede z klášterního areálu směrem na Kralovice. Už po několika minutách chůze se člověk ocitne mimo ruch a začne vnímat krajinu podobně jako kdysi poutníci. Výstup na vrch Klíčník odmění návštěvníky výhledem na plaskou kotlinu, který napovídá, proč cisterciáci své stavby umisťovali právě do údolí.

Cestou lze narazit i na méně známé, ale o to zajímavější památky. V lese se ukrývá takzvaný psí pomník, připomínající dobu, kdy panství spravoval rod Metternichů. Nedaleko od něj protéká nenápadný potok, který byl v minulosti součástí důmyslného vodního systému kláštera, jehož budovy stojí doslova na vodě. O kousek dál se pak nachází místo bývalé kalvárie, odkud se kdysi otevíral výhled na celé údolí. I dnes má toto místo zvláštní atmosféru, která vybízí k zastavení.

Do Mariánské Týnice a Hubenova

Pokud se po Staré plaské cestě vydáte ještě dál, dojdete až k Mariánské Týnici, významnému poutnímu místu a další Santiniho stavbě. Areál s červenobílou fasádou působí v otevřené krajině jako její přirozená dominanta. Dnes zde sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska a návštěvníci si mohou prohlédnout nejen expozice, ale i působivý interiér kostela. Původní poutní cesta navíc pokračovala ještě dál směrem k hospodářskému dvoru Hubenov, který je připisován Santinimu a patří k nejpůsobivějším dochovaným hospodářským areálům na Plasku. I dnes sem můžete dojít pěšky a udělat si tak výlet o něco delší.

Santiniho kaple Panny Marie v Mladoticích

Další zajímavou zastávkou v krajině bývalého klášterního panství jsou Mladotice. Právě zde stojí jedna z nejpozoruhodnějších drobných sakrálních staveb – kaple od Jana Blažeje Santiniho Aichela. Její architektura je založená na promyšlené geometrii a motivu hvězdy, který se promítá do jejího půdorysu. Kaple dnes stojí na místě, kde se kdysi rozprostíral rozsáhlý rybník, jehož vodní hladina měla stavbu zrcadlit. Rybník však zanikl po protržení hráze při povodni v roce 1872.

Cesta do Mladotic nabízí i další zajímavý pohled na krajinu, zejména pokud se vydáte po naučné stezce vedoucí po dně bývalého rybníka. Právě tady je dobře patrné, jak důležitou roli hrála voda v hospodaření cisterciáků. Výlet si pak můžete prodloužit podél řeky Střely a vrátit se zpět do Plas příjemnou procházkou údolím.

Plaská krajina není jen kulisou k obdivovaným památkám. Je to promyšlený celek, ve kterém každá cesta, alej i vodní tok mají svůj význam. Při putování tímto krajem si tak můžete uvědomit, že cisterciáci nebyli jen stavitelé výjimečných budov, ale také tvůrci krajiny, která si svůj charakter uchovala dodnes.

Další tipy na výlety v okolí Plas najdete na webu destinační společnosti Postřelí.