Proboštství v Mariánské Týnici
Kostel v Týnici byl jako majetek plaského kláštera potvrzen v roce 1250. Postupně byl přestavován a rozšiřován, doplněn o ambit a proboštství a stal se významným poutním místem. Od poloviny 90. let 20. století zde probíhá rozsáhlá generální rekonstrukce podle původních plánů významného architekta Jana Blažeje Santiniho, která postupně vrací objektu původní vzhled.
Jan Blažej Santini
Barokní rozkvět a zvelebování poutního místa začalo ve druhé polovině 17. století, když nechal opat Ondřej Trojer týnický kostel přestavět a zvětšit, připojil k němu ambitové nádvoří se zvonicí a založil v Týnici proboštství. Trojerův nástupce, opat Evžen Tyttl, byl znalcem a příznivcem umění a jedním z nejvelkorysejších stavebníků českého baroka. Do služeb získal Jana Blažeje Santiniho, génia středoevropského vrcholného baroka.
Dle Santiniho projektů byla na panství kláštera postavena řada vynikajících staveb, které podstatně přispěly ke kulturnímu výrazu kraje. Do Mariánské Týnice navrhl Santini novostavbu celého poutního areálu s proboštstvím, založenou na prostorově i objemově jedinečné a velmi komplikované, do detailů propracované kompozici.
Muzeum a galerie severního Plzeňska
V objektu barokního kostela a bývalého proboštství je v současnosti umístěno Muzeum a galerie severního Plzeňska. Stálá expozice – archeologické památky, sbírka gotického a barokního umění, cechovní výroba, způsob bydlení v 19. století ve městě a na vesnici, poloměstská kuchyně 20. století. Další zajímavostí je rozsáhlá sbírka výrobků plaské umělecké a užitkové litiny z 19. století.
