Aktuální výstavy

V Plzni působí celá řada uměleckých škol. Při Západočeské univerzitě vznikla Fakulta umění a designu Ladislava Sutnara, kde působí řada českých umělců. To všechno se promítá i v množství galerií, které tu najdete. Většina z nich se nachází v centru města. Mezi nejvýznamnější patří Západočeská galerie, Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky a Galerie Ladislava Sutnara. Zajímavé výstavy pro široké publikum pořádá také Západočeské muzeum či DEPO2015. Podívejte se na náš přehled aktuálních výstav v galeriích a muzeích města Plzně.



Trojí život středověké keramiky (do 25. září)

Aktuální výstava v Západočeském muzeu se snaží zachytit vývoj středověké keramiky ve všech etapách, počínaje jejím zrodem v hrnčířské dílně až přes její uplatnění v domácnosti. Pro malé návštěvníky je připravena v rámci výstavy dětská dílna, která jim umožní vyzkoušet si práci středověkého hrnčíře, novodobého archeologa nebo muzejního restaurátora. Na výstavě bude k vidění i reprezentativní výběr keramické produkce čtyř královských měst – Brna, Plzně, Jihlavy a Českých Budějovic.

Umělecká beseda: Pod zavěšeným břemenem (do 28. září)

V prostorách DEPO2015 aktuálně najdete skupinovou výstavu, představující obrazy a sochy vybraných členů Výtvarného odboru Umělecké besedy. Název výstavy je odvozen od staré průmyslové cedule, která dodnes visí v prostoru bývalé truhlárny. Zároveň se jedná ale také o výpověď dnešního nesnadného života uměleckého spolku i reflexí tíživé existence v pandemické a válečné éře i vědomí hrozbách a nátlacích, díky nimž si dokážeme lépe definovat smysl a podobu autentické svobody.

Galerie očima studentů Sutnarky (do 28. září)

Výstava, která je momentálně k vidění ve výstavní síni „13“, představuje práce studentů ateliéru Didaktické ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Jejich díla vznikala v průběhu letního semestru, kdy si pro svoji klauzurní práci mohli vybírat mezi dvěma tématy „Dílo a jeho autor“ a „Den v galerii“. Při zpracování zadání měli studenti k dispozici výběr několika zásadních děl ze sbírky galerie a vizualizaci nové budovy galerie, kdy čerpali i z exteriérů a interiérů stávajících budov, a také se inspirovali výtvarnými technikami zvolených umělců. Dobovými výjevy a krátkými komiksy se pokusili přiblížit vznik jednotlivých děl.

Kubišta, Pinkas, Sekal et al. Akvizice ZČG z let 2012–2021 (do 28. září)

Ve výstavní síni „13“ se představuje výběr přírůstků, které rozšířily sbírky galerie v uplynulém desetiletí. Sbírku umění 19. století doplnila díla Gabriela von Max, Ludmilly von Flesch-Brunningen, Augusta Piepenhagena či Hippolyta Soběslava Pinkase. K nejvýznamnějším akvizicím Západočeské galerie patří tři lepty Bohumila Kubišty z raného období, z umění období od padesátých let po současné umění pak sochy Zbyňka Sekala a práce Ivana Sobotky a Viktora Karlíka. Významné jsou i akvizice prací zásadních regionálních autorů meziválečných let, Josefa Hodka, Bohumila Krse, Františka Pořického a Josefa Tetínka.

Jan Knap – Cesta Svaté rodiny (do 30. října)

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze zve na výstavu obrazů renomovaného, převážně v zahraničí vystavujícího, malíře Jana Knapa. Tématem jeho prací je v posledních desetiletích Svatá rodina. Obrazy jsou divácky přitažlivé a srozumitelné. Jan Knap odešel po roce 1968 z Československa do exilu. Působil v Německu, Brazílii, USA a Itálii, a dokonce byl i u amerického námořnictva. Poté se usídlil v Plané u Mariánských Lázní, kde dnes maluje Svatou rodinu a svůj výraz našel v klidné a prozářené harmonii. Postavy lidí, andělů a zvířat o sobě vědí, pracují na společné věci, neplýtvají gesty. Jsou spolu. Západočeské muzeum u příležitosti výstavy vydalo obsáhlou publikaci „Můj obraz je jako pohlazení chudáka“.

 

Výstava „Jak vznikal trabant“ (do 31. října)

Muzeum Lobzy – Příběhy dvoutaktů nově rozšířilo expozici o další pozoruhodný exponát. Návštěvníkům představí unikátní vozidlo T601 sestavené z náhradních dílů, které vzniklo 30 let od ukončení jeho výroby. S novým přírůstkem expozici doplní výstava fotografií „Jak vznikal trabant“. Soubor unikátních snímků z přelomu 50. a 60. let, přibližující prostředí výrobního závodu ve Zwickau.

Výstava LESNÍ PRÁCE (2. října – 11. listopadu)

V kulturním centru Papírna se aktuálně chystá výstava LESNÍ PRÁCE dua Tomáše Staňka a Josefa Sedláka, kteří vystupují pod uměleckými jmény OBRAS a AKROBAD. Po mnoha letech společného malování v zapomenutých prostorách, které postavil člověk a příroda si je postupně vzala zpátky, se oba autoři k tomuto tématu vrací v sérii maleb a dalších doprovodných výstupů. Lidské zásahy do přírody, a naopak organický život prorůstající do umělých konstrukcí, řád a chaos, toto vše vyobrazují jejich díla, které na výstavě uvidíte.

Jan Stolín – DEPOZICE (do 13. listopadu)

Galerie města Plzně zve na unikátní výstavu autora Jana Stolína. Neobvyklá instalace s barevným světlem, stínem a projekcí proměnila neutrální výstavní prostor v dramatickou barevnou „architekturu“.  Autor svou barevnou hrou s prostorem nenásilně vtáhne diváka do kouzla vizuálních her. Protikladem této světelné instalace budou jednoduché pastelové kresby, které mají až meditační charakter.

Výstava – 180 let Prazdroje (do 24. února)

Letos v říjnu tomu bude 180 let, kdy sládek Josef Groll uvařil v novém Měšťanském pivovaru první várku ležáku Pilsner Urquell, který záhy dobyl celý svět. Plzeňské Pivovarské muzeum oslavuje mimořádné jubileum unikátní výstavou s názvem 180 let Prazdroje, která atraktivní formou zachycuje příběh pivovaru Plzeňský Prazdroj od počátku společných projektů plzeňských právovárečných měšťanů až po současnost. Návštěvníci si mohou na jednom místě prohlédnout to nejcennější a nejzajímavější ze všech osmnácti dekád pivovaru.

Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna (1870–1914) (28. září – 5. března)

Ve výstavní síni Masné krámy najdete novou výstavu, která představuje české salonní umění v jeho evropském rozměru se snahou prezentovat i díla největších hvězd evropského salonního umění. Proto nebudou chybět např. Jean-Léon Gérôme, Hans Makart, Jan Matejko, Mihály Munkácsy, či Walter Crane a další. Časové ohraničení lety 1870-1914 zahrnuje období, kdy bylo salonní umění na vrcholu své obliby, ale i jeho pozdní, závěrečnou fázi, kdy už bylo konfrontováno s nastupující modernou a novými nároky na výstavní provoz.